DETLEF BRANDES se narodil roku 1941 v Berlíně. Vystudoval historii a specializoval se na problematiku česko-německých vztahů ve 20. století; v tomto oboru se stal uznávaným odborníkem. V druhé polovině 60. let získal stipendium na studijní pobyt v Praze, kde pak pobýval vícekrát a setkával se s českými historiky, mj. s J. Křenem a V. Kuralem, svými dnešními kolegy z česko-německé komise historiků. Jeho základním dílem je kniha Češi pod německým protektorátem zachycující historii německé okupační politiky, české kolaborace, odboje a dalších stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939–45. Dílo, které vyšlo německy v letech 1969 a 1975, a v minulých dnech také česky, je pro svou objektivitu, rozsah i hloubku záběru ceněno u nás i v Německu a zůstává zatím nepřekonáno. D. Brandes žije a přednáší v Düsseldorfu, jeho druhá žena je Češka.
Jste ročník 1941, patříte ke generaci, která v roce 1968 brala ulice německých velkoměst útokem a volala své rodiče k zodpovědnosti za nacistický režim. Vy jste však v té době pracoval na svém stěžejním díle. Jak to, že jste byl tak odolný vůči revolučnímu duchu doby?
Nebyl jsem zase tak odolný: byl jsem členem Liberálního studentského svazu, účastnil jsem se i demonstrací, například té v Mnichově, při které byli i mrtví. Jenomže jsem byl tehdy už tři roky ženatý, měli jsme brzy dítě, takže jsem se vlastně musel soustředit na práci. Navíc jsem od akademie věd dostal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
