To je pokrok

Letní ofenzivu íránských studentů za svobodu slova (Respekt č. 30/99) střídá protiofenziva konzervativního kléru. Hlavní zbraní je soudnictví a zjevně diskutabilní výklad práva. Za mříže putují nejenom účastníci červencových demonstrací, ale i vydavatelé, kteří berou vážně svobodomyslný trend nasazený prezidentem Mohammadem Chatamím. Duchovních vůdců Íránu se tak očividně nedotkly největší nepokoje od islámské revoluce v roce 1979, které inspirovala právě tato politika. Naopak zdá se, že chtějí ukázat, kdo je v zemi neomezeným pánem.

Ve stylu inkvizice

Listopadové zprávy íránského tisku potvrzují těžký postih ať už skutečných nebo domnělých lídrů protestů, během nichž bylo zatčeno patnáct set osob. Poroty vyřkly až desetileté tresty odnětí svobody, například nad studentem zvěčnělým na titulní fotografii týdeníku The Economist. Tři muži, neoznačovaní ale za studenty, čekají dokonce v celách smrti, zda bude jejich trest zmírněn. Naproti tomu vyšetřování brutálního zásahu proti studentům Teheránské univerzity se vleče. Klérus namířil své čistky i do vlastních řad. Blízký spojenec prezidenta Chatamího a zřejmě nejliberálnější člen vlády, bývalý viceprezident a ministr vnitra Abdulláh Núrí, se stal první prominentní obětí. Zvláštní tribunál duchovních, který ustavil přímo nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, shledal 27. listopadu Núrího vinným v patnácti bodech…