0:00
0:00
Kultura13. 12. 19996 minut

Milý podvečer

Astronaut

V paláci Akropolis na Žižkově se dne 5. 12. konala dlouho očekávaná slavnost - uvedení Spisů Václava Havla, které vydává nakladatelství Torst. Od podobných akcí se lišila především tím, že se kniha nekřtila, tedy nepolévala ani pivem ani becherovkou. Oslava, již uváděl Přemysl Rut, sestávala z proslovů, které doprovodila skupina Plastic People of the Universe. Václav Havel přečetl doslov ke spisům, o stavbě a historii jejich přípravy promluvil hlavní redaktor, laudatio pronesl Martin C. Putna, a na závěr autor zodpověděl několik Rutových dotazů.

Metafora tesání

↓ INZERCE

Přes šest tisíc stran Havlových spisů lze jistě charakterizovat obtížně, ale jak tomu bývá u velkých autorů, téma a problém bývají načrtnuty ve vizi a rozvrhu jejich prvních knih. U Havla jsou to programové a zčásti bilanční texty, které nacházíme na začátku třetího svazku. Pocházejí z roku 1953, od ještě ne sedmnáctiletého autora. Příznačně zní název prvního textu: Po roce sochařské práce. Metafora sochy („duše jako socha“, „tesání svého nitra“) je výstižná pro Havlovo úsilí. Již zde je rozhodnutí pro psaní, autor je „veden touhou svůj názor přesně, jasně, důkladně a do důsledků rozvinout, což jde nejlépe na papíře“. Ovšem „houževnaté tesání“ vyžaduje Havel i od ostatních členů skupinky a ty, kteří jsou pasivní a bez zájmu, „co nejslušnější a nejtaktnější formou. . . přestat informovat“. Důležitost těchto mladických textů vidí rovněž Jiří Kuběna v Poznámkách v uvedeném svazku. Podle něho…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články