V sobotu a neděli se do Liberce sjeli delegáti desátého kongresu Občanské demokratické strany. Jejich rokování bylo očekáváno s napětím. Zastánci opoziční smlouvy doufali, že osmnáct měsíců starý tah předsedy ODS, který stranu udržel u moci, bude potvrzen a nic se nezmění. Odpůrci paktu se sociálními demokraty, ať uvnitř strany nebo v řadách čtyřkoalice, zase doufali, že občanská kritika delegáty donutí smlouvu vypovědět. Studentští vůdci z listopadu 89, kteří po deseti letech stvořili výzvu Děkujeme, odejděte, mířili ještě dál: chtěli, aby odstoupil předseda Václav Klaus, který je za smlouvu zodpovědný. Předem bylo jasné, že všem vyhovět nelze.
Raději nic neměnit
Odpověď přinesla již sobota. Z projevu Klause i z celé politické diskuse na sjezdu vyvěralo jedno zřetelné přání: ať se pokud možno nic nemění. Ani opoziční smlouva, ani osoba na místě předsedy. O předsedovi se de facto vůbec nediskutovalo. Kraje navrhly jako jediného kandidáta opět Václava Klause a ten ve svém sobotním projevu také rovnou nastolil téma další debaty: varoval před „třetí cestou“ vedoucí „k nepolitické politice, ke spoléhání se na nejasně definovaná občanská hnutí, fóra a impulzy“. Přitom každý pokus o nepolitickou politiku a třetí cestu je nebezpečný pro samotné trvání demokracie. Výzva bývalých studentů míří k „destabilizaci politické situace“ a „diskreditaci celého polistopadového vývoje“. O příčině veřejných stížností - trvání opoziční smlouvy - neřekl předseda ani…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
