Prvního ledna slavila Kuba 40. výročí vítězství revoluce. Fidel Castro se tak zařadil mezi služebně nejstarší diktátory na světě. Ale nejde o samotné výročí. Počátkem roku se kolem Kuby začalo rozvíjet zajímavé dění, jehož nejvýraznějším bodem je zmírnění amerického embarga. Zajímavé události se odehrávají i v jiných zemích na břehu Karibského moře. Jak spolu souvisejí? Odpověď není tak prostá. Začněme v Kolumbii.
Kolumbie: rebelové už mají stát
Když se kolumbijský prezident Andrés Pastrana Arango vypravil 14. ledna do džungle na jihu za marxisticky orientovanými rebely, byl to další z mnoha pokusů vlády ukončit občanskou válku v zemi: ta trvá již 34 let a jenom v poslední dekádě zanechala 35 000 obětí. Pastrana byl zvolen hlavou státu, ale s pomocí nevýkonné armády kontroluje pouze urbanizovaný střed země. Sever je v rukou pravicových polovojenských skupin, notorických obchodníků s drogami, a jih ovládají marxistické guerilly o síle přes 15 000 mužů ve zbrani, Armádní revoluční síly Kolumbie (FARC, podrobně Respekt č. 30/98). Jejich velitel, osmašedesátiletý Manuel Marulanda, poslal na setkání s prezidentem (a s kolumbijským nositelem Nobelovy ceny za literaturu Gabrielem García Márquezem) jenom své důstojníky, čímž jednání zmařil. V komuniké vydaném 19. ledna FARC tvrdí, že se nezúčastní dalších mírových jednání, pokud vláda nerozpustí polovojenské skupiny operující na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
