Jedeme dál

V hale ruzyňského letiště postává hlouček nervózních lidí ověšených mobily a fotoaparáty. Je dvacet minut po poledni, pravidelná linka z Paříže už dávno dosedla na plochu, ale pasažéři stále nejsou odbaveni. Přivítání vítězů rallye Paříž - Dakar se tak dostává do téměř hodinového skluzu. Těsně před jednou zastavuje na parkovišti černá limuzína. Z naleštěné Tatry 700 vystupuje atraktivní blondýnka ve slunečních brýlích a šedivý elegán v drahém obleku: úspěšné české piloty přijel osobně přivítat sám generální ředitel Škody Plzeň a rozhodující vlastník kopřivnické Tatry Lubomír Soudek. Pár minut po jedné se konečně otevírají dveře a pětinásobný pokořitel „nejtěžší automobilové soutěže světa“ Karel Loprais se svým týmem je tu. Čeká na ně věnec mikrofonů. Loprais chválí tatrovácké mechaniky a vysvětluje, že si za volantem počínal rozvážně, neboť „risk se v Dakaru nevyplácí“.

Od deseti k pěti

Triumfální návrat z Afriky má samozřejmě svá ale. Vynechme skutečnost, že světoví výrobci nákladních aut se o rallye Paříž - Dakar dávno přestali zajímat a v kategorii náklaďáků tam soupeří už jen dvě značky: česká Tatra a ruský Kamaz. I výhra v této konkurenci může zahřát u srdce. Ani její pětinásobné repete ovšem nezruší skutečnost, že vítězná firma už několik let hospodaří na hranici bankrotu. Oficiální informace za minulý rok sice ještě nejsou k dispozici, ale už dnes je jisté, že Tatra skončila jako každoročně se ztrátou: tentokrát se jedná podle tamního…