Istanbulský summit OBSE definitivně stvrdil dohodu mezi NATO a Ruskem z roku 1997: na území tří nových členů Aliance nebudou rozmístěny žádné podstatné letecké ani pozemní síly. Rozhodnutí odsouhlasila během tříletého jednání i česká strana - ústy velvyslankyně u mezinárodních organizací Marie Košťálové. Takže na rozdíl od ostatních aliančních států nebudou v Polsku, Maďarsku a Česku dislokovány žádné spojenecké základny nebo mezinárodní velitelství. Zdá se, že se tak plní předpovědi skeptiků o nových - druhořadých - členech Aliance. Ovšem děje-li se tak, jsou důvody trochu jiné, než se na první pohled zdá.
Rusové před hradbami
Stručně řečeno; Západ v Istanbulu slíbil, že vojensky neposílí střední Evropu, Rusové zase, že stáhnou některé své jednotky z Gruzie a Moldávie a neposílí své jednotky v Kaliningradské oblasti sousedící s Polskem. Celý „obchod“ proběhl za předchozího souhlasu představitelů tří středoevropských zemí.Podle Johna Campa, analytika z Jane's Defense, nejprestižnějšího světového časopisu zabývajícího se mezinárodními vojensko-politickými vztahy, je istanbulská dohoda viditelným ústupkem Rusku. „Dohoda umožňuje Rusku zvýšit svůj vliv ve střední Evropě, protože může rozmístit více jednotek na hranicích s pobaltskými státy,“ píše Camp v posledním čísle. „Bohužel v Istanbulu zvítězila opatrnost a snaha se s Ruskem dohodnout za každou cenu.“ Camp navíc upozorňuje, že pokud jde o odsun vojsk z Kavkazu a Podněstří, Rusové stejně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
