Proto, že jsme herci

JIŘÍ LÁBUS (49) nastoupil po absolvování pražské DAMU v roce 1972 do tehdy libereckého divadelního Studia Ypsilon, jemuž zůstal věrný dodnes. Vytvořil tu řadu významných divadelních rolí (Lobova ve Věčném manželovi, Macbetha v Macbethovi, K. H. Máchu v Životě a smrti K. H. Máchy, Celestena v Mamzel Nitouche, Nerona v Divadle za časů Nerona a Senecy aj.), popularitu mu získaly četné role a dabingy v televizních inscenacích a seriálech (Arabela, Jů a Hele, Simpsonovi aj.), komediální kreace v televizních pořadech Možná přijde i kouzelník, Ruská ruleta, v rozhlasovém cyklu Nekonečný seriál: Rodinka (s Oldřichem Kaiserem) a role v českých filmových veselohrách. Několik filmových režisérů mu dalo možnost vybočit z komediální šarže: např. Věra Chytilová ve Hře o jablko a Vladimír Michálek ve filmech Amerika a Zapomenuté světlo. Jedním z horších momentů jeho herecké kariéry je účast v seriálu Třicet případů majora Zemana. Na rozdíl od mnoha svých kolegů je ochoten o svém „případu“ mluvit.

Jaké byly vaše pocity, když před rokem vešlo ve známost, že Česká televize má v úmyslu vysílat seriál Třicet případů majora Zemana, ve kterém jste ztvárnil roli vlasatého hudebníka chystajícího se unést letadlo na Západ?

Netajil jsem se tím, že se za tu svou roli stydím a že ji vnímám jako ostudu. Taky jsem to hned řekl do ankety v MF Dnes. A od té doby jsem neměl důvod svůj postoj změnit. Podle mě takový seriál do televize jít znovu…