Od začátku září vysílá Česká televize cyklus Sto fotografií 20. století. Vyrobila jej francouzská televizní a obrazová agentura Capa ve spolupráci s kulturním kanálem Arte. Přispěla jím do škály bilancujících pořadů, které se různým způsobem ohlížejí za odcházejícím stoletím, za přelomovými událostmi a určujícími osobnostmi. Připomeňme alespoň dvě bilance týkající se fotografie: v Lidových novinách už několik týdnů vychází na zadní straně, pod hlavičkou Fotografie století, výběr snímků sestavený americkou agenturou AP. Na některých tuzemských novinových stáncích je k dostání časopis American Photo - zámořský dvouměsíčník zvolil jako hlavní téma svého nejnovějšího čísla rovněž Fotografie století; vybral jich čtyřiačtyřicet, a ke každé připojil krátký komentář. Ale tyhle přehledy nemohou být s počinem agentury Capa příliš srovnávány. Ani ne tak proto, že její projekt je televizní, nýbrž - a to lze tvrdit, ačkoliv ještě zbývá odvysílat poslední třetinu cyklu - pro způsob zpracování. Capa připravila jedinečný kurz přemýšlení o fotografii a o jejích souvislostech.
Snímek jako příběh
Hned také musíme poznamenat, že nemá smysl jakkoliv polemizovat o skladbě oné stovky fotografií, a nemíníme poukazovat, jaký záběr mezi nimi schází nebo přebývá. Lze totiž napadnout prakticky každý takový výběr. Určité procento snímků v něm asi vždycky tvoří jakýsi „povinný fond“. Sem náleží například fotografie Joe Rosenthala, na níž vojáci vztyčují v závěrečné fázi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu