Kancléř ochráncem i populistou

Německá ekonomicko-politická scéna zažila v uplynulém týdnu dvě významné události, které vzbudily pozornost na celém světě. Obě spojuje kancléř Gerhard Schröder, který se rozhodl razantně intervenovat proti vývoji na trhu. V prvním případě se otevřeně postavil proti pokusu britské telekomunikační firmy Vodafone o převzetí německého telekomunikačního giganta Mannesmann. Ve svých výrocích ohledně spojení firem vsadil bohužel na velmi přízemní kartu, která zavání xenofobií. V druhém případě použije masivní dotace a zachrání jednu z největších německých stavebních firem Philipp Holzmann, kterou se věřitelé a banky rozhodli pouhých několik dní předtím poslat do konkurzu. Firma Holzmann existuje sto padesát let a pro některé Němce je symbolem, protože stavěla celou řadu pomníků německé státnosti - například historickou budovu Reichstagu. V posledních letech byla ale řízena mizerně, neprůhledně a velikášsky. V obou případech se Schröder stylizuje do role ochránce. V prvním se snaží chránit německou firmu před Brity, v tom druhém „pracovní příležitosti“ před nástrahami trhu.

Černý den pro svobodný trh

Podívejme se nejprve na druhou kauzu. Minulý týden, v noci ze středy na čtvrtek, se německá vláda rozhodla pomoci firmě Holzmann dotací ve výši 127 milionů marek. Předtím německý kancléř svolal jednání věřitelů hroutící se firmy (v podniku utopily peníze všechny velké německé banky v čele s Deutsche Bank) a přiměl je k tomu, že společnosti Holzmann…