Byli jsme tam prý všichni...

První významnou akcí k 10. výročí pádu komunismu byl počátkem listopadu slavnostní koncert „Byli jsme tam všichni“. Měla to být výpravná událost - konala se v opeře národního divadla, moderátorskou dvojici tvořili Marek Eben a Emília Vášáryová, zpívali Marta Kubišová a Ivan Hoffman, řečnili Pavel Landovský a Ladislav Chudík. Nakonec se ale konal výpravný trapas. Nepřišli ti, o které v jádru šlo - takřka všichni zakladatelé Veřejnosti proti násilí (VPN), hrstka disidentů, studentští lídři. Ti všichni se demonstrativně odmítli zúčastnit akce, která se pokusila přepsat historii. Pozváni byli totiž komunistický ministr spravedlnosti Milan Čič (za jehož působení seděli ve vězení Čarnogurský s Kusým), Peter Weiss (předlistopadový analytik Ústavu marxismu-leninismu při ÚV KSS), ale už ne Fedor Gál, zakladatel VPN, dlouholetý terč nacionalismu a antisemitismu mečiarovské garnitury. Ta byla samozřejmě zastoupena bohatě: v kuloárech se spokojeně usmívali protiamerický ideolog HZDS Augustín Marián Húska, Mečiarův ekonom Sergej Kozlík, který předpovídal vítězství socialismu i v USA, a rovněž legendární postavičky slovenského práva Tóthová a Cuper, které v uplynulých letech zdůvodňovaly, proč bylo možné vyhodit poslance z parlamentu a proč bylo zmaření referenda v souladu s právem. Druhým pokusem o „smír po slovensku“ měly být vládní oslavy ve Slovenské filharmonii. Moderovali tentokrát Dušan Jamrich a Marie Retková, projevy měli Petr Pithart, Milan Kňažko, Šimon Pánek a Anton…