Japonské hospodářství stagnuje nebo klesá již od počátku 90. let. Nepříznivý vývoj druhé nejsilnější světové ekonomiky se pochopitelně netýká pouze Japonců samotných. Souvisí s ním otázka, kam se bude ubírat vývoj v celé Asii, kam se pohnou ceny surovin a ropy na celém světě a desítky či stovky dalších záležitostí. Vleklá stagnace Japonska vznikla spojením mnoha faktorů. Především splaskla bublina nafouknutá velikášskými a neobezřetnými investicemi do nemovitostí, což vedlo k pádu akcií a nárůstu špatných úvěrů. Japonci také v prvních letech krize zvolili špatnou měnovou politiku, nadále se zhoršuje skleróza průmyslově-finančních konglomerátů keiretsu, navíc vláda i podniky již koncem 80. let zcela špatně odhadly vývoj v nejnovějších technologiích. Výsledkem je skepse a neochota spotřebitelů nakupovat zboží.
Bankovní fúze nestačí
Minulý čtvrtek japonská vláda oznámila, že podpoří ekonomiku další, od roku 1991 v pořadí již devátou finanční injekcí, která má oživit spotřebu. Rekordní suma činí celých 171 miliard dolarů. Investovat se bude tradičně do veřejných výdajů a veřejných prací. Část peněz bude sloužit úvěrovým garancím a dlouhodobým vládním i soukromým investičním projektům. Oživující balíček má podle komentátorů především obnovit víru, že vláda je dost kvalifikovaná, aby obrátila nepříznivý vývoj. Nejde tedy pouze o přímé oživení poptávky, ale o pokus vrátit Japoncům sebevědomí, a hlavně je motivovat, aby začali méně spořit a více utrácet…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
