Výkonnost není všechno

Jsme na tom opravdu tak špatně? Tato otázka může každého napadnout nad říjnovou hodnotící zprávou Evropské komise. Přestože se česká ekonomika obecně považuje za jednu z nejvyspělejších mezi uchazeči o členství v EU, řadí zpráva Českou republiku v „ekonomické připravenosti“ (což je jedno ze tří hlavních kritérií) nejen za všechny ostatní kandidáty z první vlny, ale i za Maltu a Lotyšsko. Jak je to možné?

Pořád na špici

Nejprve je třeba říci, jak se vůbec ekonomická vyspělost posuzuje. Základním měřítkem je roční hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele (vzhledem k výraznému rozdílu cenových hladin v kandidátských státech a v Unii se přepočítává podle parity kupní síly, tj. jaká by byla jeho výše, kdyby úroveň cen byla v dané zemi stejná jako v EU). Česká republika loni dosáhla 61% úrovně EU, výkonnější byly pouze Kypr a Slovinsko. Naopak s výrazným odstupem za námi následuje Maďarsko a další země. Toto pořadí zůstane podle propočtů Atlantiku finanční trhy zachováno i v roce 2006 - což je realisticky předpokládané datum vstupu. Tou dobou jednak ekonomiky kandidátských zemí porostou rychleji než EU, jednak průměr HDP na jednoho obyvatele v Evropské unii klesne: pokud by se totiž Unie rozšířila o všech šest zemí, počet jejích obyvatel by vzrostl o více než 16 procent, kdežto produkce jen o necelá čtyři procenta. Tímto skokem by se Česká republika dostala na 75–77 procent průměrného HDP v Unii, Kypr by se mu takřka vyrovnal a Slovinsko by…