Vrazili jsme nohu mezi dveře

OTA RAMBOUSEK se narodil r. 1923 v Praze. Vyučil se instalatérem, za války byl totálně nasazen v Berlíně, pak pracoval jako osvětlovač ve zpravodajském filmu. Po únoru 1948 odešel do emigrace a v průběhu roku 1949 obstarával jako agent-chodec spojení mezi politickým exilem a domácím protikomunistickým odbojem. Byl zatčen, navrhovaný trest smrti byl vzhledem k „dělnickému původu“ a za zásluhy v Květnové revoluci změněn na doživotí. Po patnácti letech byl podmínečně propuštěn a pracoval jako údržbář. V roce 1968 spoluzakládal legendární organizaci K 231 sdružující politické vězně a byl předsedou její dokumentační komise. Jeho jméno se stalo nenáviděným i obdivovaným symbolem prvního vážně míněného pokusu vyrovnat se se zločiny komunistického režimu. V říjnu 1968 musel podruhé emigrovat; žil v USA. Před čtyřmi roky se vrátil do Prahy, je místopředsedou Konfederace politických vězňů, píše knihy s tematikou třetího odboje. (Je např. autorem první české knihy o bratrech Mašínech Jenom ne strach, Praha 1990. ) V r. 1983 dostal americký řád „Za mimořádné vlastenectví“, na podobné ocenění ve své vlasti čekal do října letošního roku. O. Rambousek je podruhé ženatý, má syna.

Přednedávnem vám prezident předal státní Vyznamenání. Proč myslíte, že jste ho dostal právě vy?

Snad je to určitý signál směrem k politickým vězňům. Pravda je, že jsem ho dostal až napotřetí, dosud měli přednost spisovatelé a podobně. Letos navrhla sněmovna…