Skok do neznáma

VRespektu č. 42/99 jsem se seznámil s pohledem advokáta Tomáše Sokola na vyšetřování finančních podvodů. Z MF Dnes jsem se dozvěděl, že nejvyšší státní zástupkyně doporučuje ukončení akce čisté ruce. Oba se vzácně shodují, že je nezbytné, aby do budoucna boj s hospodářskou kriminalitou pozbyl nádech politického soupeření a stal se profesní náplní vysoce kvalifikovaných nestranných odborníků. Nemohu nesouhlasit. Pro tuto chvíli to však vypadá, že zločin, jako už tolikrát, spravedlnosti zase utekl. Ale šlo skutečně vždy o zločin?

Příliš senzací

V posledních deseti letech došlo k převodům nevídaného objemu společenského majetku do soukromých rukou. Právní normy k uspořádání nových poměrů vznikaly za pochodu. Snad jen pro pořádek a čisté svědomí bych chtěl připomenout, za jakých podmínek orgány trestního řízení, soudy nevyjímaje, do tohoto nerovného souboje vstupovaly. Do roku 1990 poskytoval dokonalou ochranu všem formám společenského vlastnictví trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Víc než co jiného ochranu definovala nepřiměřená represe. Jen pro připomenutí: za rozkrádání nad sto korun šest měsíců až pět let, nad 100 000 korun od osmi do patnácti let odnětí svobody. Hranice mezi soukromým a společenským majetkem byla jasně stanovená, přičemž útoky na společenský majetek směřovaly s ohledem na převládající bezhotovostní styk…