Mít se jako koza

Asfaltová silnička v Lužických horách se šplhá až k místu, které běžného návštěvníka českých vsí překvapí. Rodinná ekologická farma Caprifarm vypadá úplně jinak než tradiční beznaděj zdejších „družstev“. Žádné omlácené zdi chlévů topící se v kopřivách. Nikde se neválejí zrezivělé kusy zemědělské techniky. Všude úhledný pořádek, na rozlehlých pastvinách za domem se spokojeně pase třicítka hnědých koz. Podobných center alternativního zemědělství vyrostlo v Česku za deset let svobody více než čtyři sta. Snaží se přistupovat k věci zcela jinak než konvenční zemědělství: netýrají zvířata a nedrancují půdu chemikáliemi.

Splněný sen

Kozí království Caprifarm se rozprostírá na strmém kopci nad osadou Horní Světlá. Malá tmavohnědá chaloupka, pár ovocných stromů, skleník. Opodál se táhne pás kozích pastvin až k temným pohraničním lesům na horizontu. Cedule před vchodem hlásá: „Vyprodáno až do března/dubna 2000.“ To už nás ale vítá větrem ošlehaná žena v pracovním oděvu. Je to majitelka, vystudovaná matematička Eliška Horynová. Chvíli poté přichází i její manžel. „Řekli byste, že nedávno oslavil pětasedmdesátiny?“ chlubí se při představování paní Horynová a její zdravím kypící protějšek se hlasitě směje. Celou farmu spravují jen oni dva. „Tady máme prodejnu, tu jsme museli vystavět kvůli předpisům,“ říká Horynová a otevírá malý dřevěný krámek. Zeje prázdnotou. Své kozí sýry Roklan, Pepřovník a Lužan manželé nestačí ani vystavit na pult, stálí zákazníci jim…