0:00
0:00
1. 11. 19994 minuty

Vylezte na světlo!

Astronaut

Už tři týdny si české strany v ústraní dojednávají změnu vlády, jestli bude koalice duhová, velká, stodvojka nebo stotřináctka. Občané by o tom rádi měli přehled, aby viděli, zda se opravdu šije vláda schopná už konečně řešit naše problémy. Klíčoví politici však necítí potřebu sdělovat, o čem jednají, co nabízejí, proč chtějí tohle, a ne jiné řešení. Myslí si, že je to jejich věc, neumějí jednat otevřeně. Tak vypadá dnešní česká demokracie.

Tajná varianta

↓ INZERCE

Po podpisu opoziční smlouvy nemůže nikdo soudný čekat, že by Václav Klaus a Miloš Zeman brali své voliče opravdu vážně, chtěli slyšet jejich názor či se jim, nedej bože, zpovídat ze svých skutků. Dělají si svoji vlastní politiku, dohadují se ne s námi, ale spolu. V tom si je můžeme jednoznačně zařadit. Podobně však jednají někteří opoziční politici. Není to nepochopitelné, politika se dělá za dveřmi, v kabinetu, v přítmí mnohem snáz než před občany. Ti se umějí nepříjemně ptát, dávají najevo, že si politiky platí a že od nich čekají práci. Před pár dny jednal Václav Klaus s Janem Rumlem. O čem vlastně? Nevíme. Na tiskové konferenci jsme slyšeli především řeči o průlomovém jednání, „úplně nová míra komunikace byla zahájena“, liboval si sezení předseda ODS. Obsah „komunikace“ si nechal pro sebe. Ruml úspěch jednání spatřoval v tom, že s Klausem vůbec mohli mluvit, že po dvou letech našli společnou řeč. Občan podobný úspěch nezaznamenal, s ním předseda unie společnou řeč nehledá. Na otázku České…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc