Zatímco na Moravě, natožpak v Čechách vinobraní už dávno skončilo, v maďarském Tokaji díky příznivým klimatickým podmínkám ještě běží. Nejde tu ale pouze o víno. Tokaj dnes připomíná Ostravsko: z bašty socialistické industrializace se stává upadající region. Jaké jsou příčiny a možné cesty nápravy?
Komenský to zažil
Je to až neuvěřitelné, ale i v Maďarsku jsou hory. Z českého hlediska sice trochu podměrečné, ale oproti nížinám, z nichž vyrůstají, působí mohutně. Platí to i pro pohoří Zemplín na severovýchodě země, a zvláště pro jeho nejjižnější výspu, 512 metrů vysoký vršek Tokaj, pnoucí se nad stejnojmenným městem. Hora a město daly společně jméno jednomu z neproslulejších maďarských krajů, tokajskému Podhůří (Tokaj-Hegyalja), a vínům, která se zde urodí. Víno se na území dnešního Maďarska pěstuje odedávna, doložené je z dob římské provincie Pannonia. Od 12. století přicházejí do Uher italští pěstitelé vína. Díky jejich úsilí a posléze i přispěním Turků, kteří poslušni Mohamedova učení zpustošili dříve proslulé vinice na jihu Uher a v okolí Budína, začíná od 16. století závratná kariéra tokajských vín. Brzy poté poprvé vzniká i nejznámější druh tokajského, dezertní víno zvané aszú. První aszú v dnešním smyslu vyrobil podle tradice kolem roku 1650 kalvínský pastor Máté Laczkó Szepsi: zdokonalil dřívější technologii netříděného sběru a zpracování obvyklých hroznů a zrozinkovatělých bobulí (viz rámeček). První aszú bylo určeno jako dar vdově po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu