V úterý dvanáctého října se otřásl horský podzemní masiv na Ostravsku poprvé a v Dole ČSA zůstali zavaleni čtyři horníci. O tři dny později našli svého mrtvého polského kolegu havíři v Dole Darkov, sobota pak přinesla smrt střelmistrovi Dolu Paskov. A ve čtvrtek dvacátého prvního října se podzemní sloje otřásly podruhé. Tento otřes zasypal sedm set metrů pod zemí v Dole Lazy osm horníků. Jeden z nich zával nepřežil. Polský horník si podle šéfa Obvodního báňského úřadu v Ostravě Tomáše Šmolky za svou smrt může sám, protože porušil bezpečnostní předpisy a vstoupil na hřebenový dopravník. Ten mu utrhl nohu a Polák vykrvácel. Smrt střelmistra, který spadl do výtahové šachty, je zatím považována za sebevraždu. Další dvě neštěstí způsobily nepředvídatelné podzemní otřesy - podle báňských odborníků riziko, se kterým musí každý havíř počítat.
Takové naše prokletí
Příčiny neštěstí jsou tedy dvě. Za prvé půdní otřesy a závaly. Podle Petra Konečného z Ústavu geoniky Akademie věd, který zkoumá horský masiv ostravsko-karvinského revíru, byly oba dva otřesy nepředvídatelné. „I když se nepřetržitě monitoruje a vyhodnocuje stav masivu, nelze předpovědět všechno. Naše poznání je ještě nedostatečné,“ konstatuje Konečný. Masiv na Ostravsku je dlouhodobou těžbou tak provrtán, že je už od druhé světové války stále v pohybu. Dnes je podle Konečného nebezpečí otřesů téměř v každé sloji. Proto se hornina neustále zavlažuje a umělými otřesy vyrovnává. Víc pro bezpečnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
