Každý mohl do vlády

K letošním oslavám založení republiky věnovala vláda lidu dárek. Otevřela masivní dveře svého úřadu a dovolila občanům nahlédnout do svých kanceláří. Začalo to hned ráno. Už v půl deváté se s mrznoucími tvářemi shlukují před novobarokní budovou Strakovy akademie první zvědavci. V přesile jsou penzisté a početné zastoupení mají i čtyřicátníci. Skutečně mladých lidí je ale v postupně se prodlužující frontě jen málo. Všichni zaklánějí hlavu, aby si prohlédli bohatě zdobenou béžovou stavbu pěkně celou. Co chvíli se v jednom z mnoha oken rozhrne krajková záclonka a objeví se tvář některého z vládních zaměstnanců, jenž pohledem tajuplně brouzdá po čekajících návštěvnících. Scéna jako vystřižená z Kafkova Zámku. Lid si začíná netrpělivě špitat. Před devátou se konečně rozrazí dveře a vřelé úsměvy pořadatelů zvou dál. Hosté jsou po přivítání ihned informováni průvodkyní: „Zde máte k dispozici letáčky o historii budovy. Na jejich druhé straně je vyznačený prostor pro razítko vlády, které můžete získat v tiskovém sále na konci prohlídky. Ale pozor, musíte počkat, až razítko zaschne, letáček je z křídového papíru.“ Obecenstvo poslušně přikyvuje. První dvacítka hostů se pomalu vydává po budově a spatřené divy budí úžas. „Tady ale maj vysoký stropy, ne jako v tom našem činžáku, viď?“ obrací se šeptem šedivá stařenka ke svému manželovi. Úvodní zastávka je v prvním patře v kanceláři předsedy vlády, který je dnes zaneprázdněn přípravami na předávání Řádu bílého lva a jinými pietními…