Země v zajetí odpadků

Odpadky provázejí naši civilizaci během celé její existence. Ani našemu nejbližšímu vesmírnému okolí se nevyhnuly. Za více než čtyřicet let, kdy lidé vysílají své přístroje na oběžnou dráhu, se v okolí naší Země nashromáždilo množství již nefunkčních umělých družic, posledních stupňů nosných raket či odpadků uvolněných během jejich startů. Evidováno je přibližně devět tisíc odpadků větších než deset centimetrů. Těles s rozměry mezi jedním a deseti centimetry odhadují vědci na sto tisíc a počet tělísek ještě menších převyšuje desítky milionů.

Manévry za milion

Největší odpadky (nad deset centimetrů) se pravidelně monitorují. Vědci předpovídají jejich dráhu a kontrolují, zda nemohou ohrozit některý z funkčních přístrojů. Smetí o velikosti větší než tři milimetry se pozoruje přímo ze Země radary nebo optickými dalekohledy. Pro pozorování ve viditelné oblasti elektromagnetického záření se používá unikátní dalekohled v Cloudcroftu v Novém Mexiku, jehož parabolické zrcadlo je tvořeno nádobou s rotující tekutou rtutí. Znalosti o těch nejmenších úlomcích je možné získat pouze analýzou povrchu umělých družic. Například při nedávné servisní misi u Hubbleova kosmického teleskopu bylo na jeho povrchu nalezeno téměř osm set kráterů, z nichž největší má průměr téměř pět centimetrů. Zvláště poškozený nárazy kosmického smetí a mikrometeoroidy je také plášť kosmické stanice Mir, který byl jejich dopadům vystaven celých třináct let. Zdálo by se, že to snad moc…