Se zájmem čtu každé vydání Respektu, s obzvláštním zaujetím pak články věnované médiím. Nejen proto jsem se věnoval i rozhovoru s ředitelem Jakubem Puchalským (Respekt č. 42/99). Dovolím si připojit poznámku. Dostává-li se tu mému dopisu tak rozsáhlé pozornosti, nebylo by férové, aby jej čtenáři znali? Míru jeho závažnosti mohu přeceňovat subjektivním pocitem, ale čte-li kdokoli nezasvěcený např. Puchalského vyjádření „. . . dosti urážlivé dopisy osobního charakteru“, měl by vědět, o čem je řeč. Obecně se domnívám, že situace České televize je mnohem komplikovanější, než - čerpám z otevřených zdrojů - se soudí. To, co je vidět, je jen špičkou oné proslulé ledové kry. Rada ČT ruku v ruce s Puchalským a Lovittem destruuje takřka vše dosažené a v Evropě oceňované. Protiútok jako obrana nezávislosti by byl na místě v případě čistšího svědomí. Takto diskreditují skutečnou a oprávněnou snahu o autoritu, prestiž, samostatnost a důvěryhodnost České televize. Obávám se, že tyto čtyři přívlastky již obsahově vyprázdnili.
Dopis řediteli Puchalskému
Ve své stížnosti adresované prezidentu republiky mne označujete za osnovatele „poškozování“ České televize, neboť vyvolávám kritický zájem o její činnost. Českou televizi coby institut služby veřejnosti televizním vysíláním jsme s kolegy ve velmi nepříznivé atmosféře vypiplali od novorozeneckého věku až do období…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
