Strach z kryptografie

Kryptografie, šifry, tajné kódy - při těchto slovech si většina z nás vybaví válečné filmy nebo špionážní romány. V dnešní době se ale tyto metody nenápadně stávají běžnou součástí našeho života. Identifikační a platební karty, bankomaty, to všechno využívá nějakou formu kryptografie. Mobilní telefony chrání naše hovory šifrováním před nezvanými posluchači, kódované satelitní kanály jsou jen pro platící diváky. Také na internetu si bez kryptografie můžeme připadat jako v domě bez zámků a okenic. Nejde jen o utajení obsahu e-mailů. Hitem dneška je elektronické obchodování, přímé bankovnictví: a tady jde o peníze, často o nemalé částky. Digitální podpisy, jedna z šifrovacích technologií, jsou jedinou zárukou pravosti e-mailových zpráv a elektronických transakcí. Symbióza moderního člověka s kryptografií se ukazuje jako všeobecně prospěšná. Při bližším zkoumání ale zjistíme, že zdaleka není používána ve všech případech, kdy by to bylo nutné.

Složitější, než by se zdálo

Nástup počítačů totiž šifrovací technice přinesl nové problémy. Dnešní šifry musí obstát v testu dekódování metodou „hrubé síly“, kdy počítač zkouší všechna možná hesla nebo analyzuje podobnost struktury šifrovaného kódu a přirozeného jazyka. Moderní šifry jsou proto založeny na složitých matematických formulích, které s použitím tajného hesla převedou běžný soubor na nesrozumitelný zašifrovaný kód. Ten lze rozluštit jen s pomocí stejného hesla. Hesla (nazývaná klíče) už nejsou slova…