Něco se stane

Ve stejný den ráno, kdy se bruselští úředníci chystali zveřejnit negativní posudek na Českou republiku, rozhodli se ústečtí radní dokončit své bezmála už světoznámé dílo: zeď oddělující Romy od bílých usedlíků v tamní Matiční ulici. Parta zedníků ten úkol zvládla během jedné pracovní směny a ghetto obehnané dvoumetrovou betonovou ohradou je na světě. Parlament ještě tentýž den stavbu zdi papírově vetoval, a vyzval tak vládu, aby ostudnou věc sprovodila ze světa. Dosavadní reakce odpovědných úředníků ale naznačují, že v rychlé nápravě poměrů česká mocenská reprezentace stavitelům zdi rozhodně konkurovat nebude.

Neprojdou

Akce začala ve čtyři ráno. Poučeni neúspěchem sedm dní starého pokusu, kdy skupina romských aktivistů rozestavěnou zeď okamžitě zbourala, nenechali radní tentokrát nic náhodě. Proti případným nespokojencům (starosta ústeckých Neštěmic jim říká „teroristé“) byly nejprve vztyčeny zátarasy z vlnitého plechu a rozestaven kordon městských strážníků. Pak se začalo budovat. Kolem druhé odpoledne už na hřebenu hotové zdi zasychá poslední beton. „Vůbec to nechápu, napřed Haider a teď tohle. Vždyť se na to dívá celá Evropa,“ kroutí hlavou reportér z německého Sternu, který ráno kvůli rodícímu se ghettu přiletěl z Hamburku. Vedle natáčí rakouská televize ORF: malé protestní plakátky na zdích činžáků, ustrašené pohledy romských obyvatel, policejní hloučky. Bzučící kamera je pro strážníky vytržením z nudy. „Neprojdou,“ zdvihá teatrálně ruku jeden z mužů zákona a spolu s kolegou vyplazuje do objektivu jazyk. Jinak plyne den „D“ v Matiční klidně. Romský odpor se tentokrát nekoná, policejní přesila je příliš velká. Z bílé většiny zde postává jen několik zvědavců z okolí. Výjimkou je jen pražský intelektuál Fedor Gál, který přijíždí po třetí hodině. „Ten plot musí zmizet,“ říká po obhlídce staveniště. „Buď úředním rozhodnutím, nebo jinak. Je ostuda, že tady nejsou bílí, je to především náš problém. Několik desítek kilometrů odtud se debatuje o budoucnosti lidstva, měli se ale vypravit sem. "Krátce před setměním dochází k malému vzruchu. Přijel neformální romský vůdce Ondřej Giňa. Strážníci se z hloučků rozestavují zpět do kordonu podél zdi. "Přemlouval jsem lidi, aby sem nejezdili,“ vysvětluje malou účast aktivistů a otáčí hlavu směrem k policejnímu hejnu. „Kdoví, co se tady od nich dá čekat? Tenhle boj bychom prohráli. " "V tyto dny se Romové dávají dohromady,“ doplňuje Giňu jeho kolega Tancoš z Nového Boru. „Je jisté, že se něco stane. “

Neznáme své možnosti

K čemu vlastně v Matiční došlo, že bylo nutné sáhnout k řešení, které na Čechy vrhá stín rasismu? Před šesti lety sestěhovali neštěmičtí radní sociálně slabé občany romského původu do dvou dvoupatrových činžáků, dříve obývaných starými lidmi. Noví nájemníci, většinou mladé rodiny s dětmi a několik problematických existencí, přinesli do ulice dříve nepoznaný ruch. Na následné stížnosti bílého osazenstva ze tří rodinných domků naproti ovšem město reagovalo nečekaným způsobem. Místo aby se snažilo napravit svou zcela chybnou sociální strategii a v mezidobí alespoň zajišťovalo pořádek běžnou úřední cestou, nechalo věcem volný průběh. S odkazem na několik partají neplatících za služby přestal komunál dokonce z Matiční odvážet odpadky. Když pak situace dosáhla katastrofických rozměrů, oznámila radnice, že celé to „ohnisko hluku, špíny a smradu“ obezdí vysokou betonovou zdí. Tváří v tvář mezinárodní ostudě vláda ohlášenou nehoráznost „pozastavila“ s tím, že parlament rozhodne, zda má obec na něco podobného právo. Radní ale nečekali a s využitím policejních manévrů prosadili svou. Následkem není jen varovně vztyčený prst komisaře EU Güntera Verheugena, ale především život sto třiceti lidí za potupnou zdí. Otázka tedy zní, jakým způsobem a jak rychle se jich stát dokáže zastat. „Pokud bych byl právníky ujištěn, že je to v souladu se zákonem, byl bych pro to, aby byla zeď co nejrychleji zbourána. Čím déle tam zeď je, tím více nás poškozuje v zahraničí,“ říká ministr zahraničí Jan Kavan. Právní rozbor prý ale musí předložit ministerstvo vnitra. Jeho šéf Václav Grulich ovšem zatím nemá jasno. „Příští vládu o tom budeme jednat, potom se uvidí. " Váhá i okresní úřad, který by měl dát k demolici příkaz. "Neznáme své možnosti, nechali jsme si udělat právní expertizu,“ říká mluvčí Jiřina Henzelová. „Chytřejší budeme nejdřív za dva týdny. " Pokud okres příkaz ke zbourání vydá, radní Neštěmic už se nechali slyšet, že zamíří k Ústavnímu soudu. A to je průtah minimálně na několika měsíců. "To neznamená, že když tam narukovali městští strážníci, že já tam nechám narukovat policii ČR. To bychom z toho udělali velké divadlo,“ říká ministr Grulich na otázku, zda by vláda neměla zeď zbourat sama a potom se s Neštěmicemi soudit o náhradu škod. Zatím je známý jediný krok, který kabinet ve věci skandální zdi učiní: chystá se jmenovat nového vyjednavače s ústeckými radními, kterým by měl být vicepremiér Rychetský anebo poslanec ČSSD Vladimír Laštůvka.