První říjnový víkend otřásl Rakouskem. Po drtivém nástupu ultrapravicového nacionalisty Jörga Haidera v parlamentních volbách se tu blýská na časy politické nestability a další polarizace společnosti. Dosavadní vládní strany středolevých sociálních demokratů (SPÖ) a konzervativních lidovců (ÖVP) sice mohou znovu (už popáté za sebou) sestavit koaliční vládu, ale skutečné vítězství ve volbách lze stěží upřít Haiderovým Svobodným (FPÖ). Jejich vzestup na více než 27 % hlasů je počátkem konce půlstoletého rozdělení moci mezi dvě velké strany. Haiderovi, jenž nechvalně proslul nacionalistickými, neonacistickými, xenofobními a rasistickými výroky, se navíc přiblížilo splnění jeho životního cíle - stát se spolkovým kancléřem.
Příliš vzdálený most na východ
Svobodné dělí po debaklu sociálních demokratů a lidovců od pozice nejsilnější politické strany jen 6 % hlasů. A postup brilantního demagoga Haidera na první příčku už v příštích volbách se řadě pozorovatelů zdá nezadržitelný. Ale nynější výsledek ovlivní politiku Rakouska, i když Svobodní zůstanou v opozici. Haider už dlouho tlačí vídeňskou vládu k „obraně národních zájmů“ - nejen vůči Česku. V tomto světle lze vidět i nedávnou snahu Vídně vyjmout z jednání Evropské unie s Českem celou jednu kapitolu.Na Rakousko, které roku 1989 ve své žádosti o vstup argumentovalo i tím, že bude mostem na východ Evropy, pohlížejí jeho partneři v Unii s rostoucí skepsí. Z jejich reakcí na vyznění voleb je patrná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
