Léčba juntou

Půvab edice Dějiny států z Nakladatelství Lidových novin spočívá mimo jiné v tom, jak rozdílně se jednotliví autoři vyrovnávají se zdánlivě jednoduchým a jednoznačně zadaným úkolem: vylíčit v chronologickém pořádku události, k nimž došlo v rámci určitého území. Projevilo se to znovu u dalšího svazku, věnovaného tentokrát trojici států Latinské Ameriky, jehož autorem je Jiří Chalupa.Snaha shrnout několik národních dějin do jedné knihy je v každém případě projektem značně ambiciózním. V tomto případě jej navíc výrazně ztížil fakt, že ačkoli spolu Argentina a Uruguay s Chile sousedí, nakresleny na mapě opticky tvoří kompaktní celek „Jižního kužele“ na špici kontinentu, z hlediska dlouhodobého historického vývoje by první dvě jmenované země mnohem lépe doplnila Paraguay (kterou navíc bude velmi těžké „přilepit“ k některému z dalších svazků edice). Zato nesourodé spojení států povodí Río de la Plata s Chile jen nedostatečně legitimizuje úvodní obecný výklad o španělské kolonizaci Ameriky.

Perón, Pinochet a ti druzí

Chalupu ovšem přitahoval jeden konkrétní „povahový rys“, který tři vybrané země skutečně spojuje. Zatímco v 16.-18. století měly pověst nejchudších, nejzaostalejších, nejméně dynamických a nejméně stabilních součástí španělských kolonií, po překonání obtíží a zmatků doprovázejících získání nezávislosti zaznamenaly výrazný hospodářský vzestup. Země s minimem barevného obyvatelstva se pyšnily svou „civilizovaností“, „evropanstvím“ a v…