Na pomoc zrezivělým molochům

Vítkovické železárny dostanou na základě rozhodnutí vlády z minulého týdne celkem tři miliardy korun. Tato částka zatím znamená pouze to, že podniky přežije určitě pár měsíců. Potom se neví. Jde o další průlom ve velikášských projektech Zemanovy vlády, která se postupně vzdaluje jakékoli logice a principům tržního hospodářství. Vláda prostě brutálním způsobem porušuje pravidla civilizované hry. Lajny, které ohraničují hřiště, ztrácejí kontury, každý hráč může nejen faulovat, ale hrát i úplně jinou hru než hráči ostatní. Vládní záchranná akce podle hesla „po nás potopa“ dále prohlubuje hrozivě rostoucí zadlužení a v budoucnu za ně bude muset každý daňový poplatník zaplatit přes pět set korun. Přitom nejde jen o tři miliardy, ale o příští žádosti na mnohonásobně vyšší částky, které budou vládě nosit další a další hráči a také další a další politici reprezentující všechny možné regiony. Paradoxní je, že ostravský podnik dostane od státu téměř dvakrát více, než se sám odvážil žádat.

Podnik má vytvářet zisk

V tržní ekonomice vznikají a existují podniky proto, aby vytvářely zisk nebo se o to alespoň pokoušely. Když se jim to nedaří, musí systém opustit. Z toho, co zbude, jsou uspokojeni věřitelé, a když zbude ještě něco, pak také vlastníci, kteří do podniku vložili kapitál. Jiná funkce a jiný důvod existence podniku v kapitalismu není. Jen česká vláda jako by říkala, že podnik má v tržní ekonomice především funkci sociální. Nejde tedy o zisk, ale o to…