Na vzorné zahrádce žlutě zářícího domku ve Velké Hleďsebi se pohupuje houpačka a pobíhá zrzavý pes: idyla. Kazí ji pouze fakt, že právě tady se před dvěma týdny v zahradním přístavku snažil oběsit třináctiletý Roman Krajovan. Žáka místní základní školy dohnali k pokusu skoncovat se životem spolužáci. „Prostě ho mučili. Namáčeli ho v ledové vodě, vláčeli ho za ruce a za nohy po podlaze, bili ho a strkali mu hlavu do záchodové mísy. No a když mu pak řekli, že by vůbec nejlepší bylo, kdyby se oběsil, udělal to,“ líčí synovy důvody paní Krajovanová. "Pak nám řekl, že už to nemohl vydržet. Když si stěžoval učitelům, řekli mu, ať si to vyřídí s klukama sám."Nešťastní rodiče se obrátili na chebský školský úřad, který předal případ policii a školní inspekci. Policie již celou věc uzavřela s tím, že šlo o omezování osobní svobody a vydírání. Soud se však konat nebude - viníci ještě nedosáhli hranice trestní odpovědnosti.
Je třeba mít přehled
Základní škola ve Velké Hleďsebi je malá a neprodyšně uzavřená. Každý zájemce o vstup se musí nejprve dozvonit školníka. Ten zhodnotí, zda si návštěvník zaslouží vstup, odemkne mu dveře a pak jej doprovází na každém kroku. I vnitřní prostory školy jsou velmi přehledné. Do jedné čtvercové haly ústí všechny dveře. Stačí stát uprostřed a neunikne ani myš. Přes tuto přehlednost si nikdo z učitelů nikdy o přestávce zbitého a mokrého Romana nevšiml. "Je nemožné, aby učitel hlídal všechny žáky. Když zazvoní a všichni se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
