Jednou praskne všechno

Sociální demokraté mají štěstí. Kdyby počátkem roku nepodala banka Credit Lyonnais návrh konkurzu na Chemapol, z posledního skandálu by se asi snadno nevyhrabali. Zemanova vláda chtěla podle svých někdejších vyjádření zařadit neschopný konglomerát do revitalizačního programu a posílat mu miliardy korun dotací. Poté, co se před týdnem v Mladé frontě Dnes objevilo, že sociální demokraté projezdili před volbami v roce 1996 benzin za statisíce korun na platební karty věnované a placené Chemapolem, je zřejmé, že by šlo o čistý případ korupce. Takže francouzská banka tak trochu zachránila dobré jméno naší vládní strany. Grégr a spol. Chemapolu přes veškerou snahu dobrodiní vrátit nemohli.

Lidový dům v podezření

Poslední aféry sociálních demokratů přinesly dobré zprávy i pro občany: černé peníze, tajná konta nebo zneužívání mocenských pozic se už v Česku snadno neutají. Každý politik musí velmi vážně počítat s rizikem, že na něj každá špatnost nakonec jednou praskne, i kdyby to mělo trvat několik let - jako právě v případě benzinu od Chemapolu. Jenže právě tady začíná problém: rozbuškou posledních problémů ČSSD se nestala upřímná snaha pročistit poměry ve straně. Nikdo nevystoupil a neřekl: Pánové, já už dál nemůžu, vaše praktiky se mi hnusí, okamžitě odcházím i za cenu ztráty svých pozic. Namísto toho jsme svědky seriálu vzájemného udávání dvou znepřátelených part starých kamarádů.Některé významné členy ČSSD zřejmě rozděluje osobní nenávist, vzácně…