Premiéra napjatě očekávané „Epizody I - Skrytá hrozba“, kterou se na plátna vracejí Hvězdné války, potvrdila klíčovou roli režiséra George Lucase v pokračujícím smazávání hranice mezi režií filmu a jeho produkcí. Tento posun má přitom opačný směr, než jaký měl v autorském uměleckém filmu počínaje Wellesovým Občanem Kanem - v jeho případě režisér poprvé získal plný dohled nad konečnou podobou filmu. Hvězdné války jsou naopak triumfem produkce, avšak technická podstata tohoto vítězství je klasickému systému hollywoodských studií vzdálena stejně jako vrcholné autorské filmy 60. let. Hvězdné války ztělesňují „revoluci zdola“, přicházející z oblasti původně okrajových žánrů a ryze technického vývoje. Právě díky nim se před dvaceti lety na pozadí žánrových posunů zrodil „Nový Hollywood“, jenž se opíral o nově chápaný horor či western, jehož největší úspěchy však nepochybně vycházejí z proměny žánru science fiction, nahlíženého skrze komiks a geniální dílo Walta Disneyho. Devízu Nového Hollywoodu lze tedy v maximální stručnosti shrnout takto: důležité je „hrát si“, nikoli „tvořit“.
Génius infantility
Tato formule, kterou právě série Hvězdných válek ztělesňuje lépe než jakýkoli jiný film, má dalekosáhlé předpoklady i důsledky. V Epizodách IV-VI, natočených v 70. letech, je posun oproti starším snímkům podobného ražení i přes trikové mistrovství především v obsahu. Novost Lucasovy trilogie spočívala paradoxně v jeho vyprázdnění. Souvisí to s novým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu