Nový svět se našemu starému pootevřel nejprve na Antilských ostrovech a první Evropané na jeho půdě mluvili španělsky. Přesto se většina pozornosti dostává dnes anglicky mluvící severní části kontinentu. Tamější model společnosti je všeobecně znám, byť jeho úspěšnost začíná být zpochybňována. Hispánská Amerika přitom nabízí jiná, velice aktuální i zajímavá řešení problému soužití heterogenních kultur. Jiné pojetí koexistence radikálně odlišných tradic tvoří páteř knihy Anny Houskové Imaginace Hispánské Ameriky (Hispanoamerická kulturní identita v esejích a románech), vycházející v nakladatelství TORST v rámci Malé řady kritického myšlení.
Souzvuk a vrstvení
Středoevropanovi bez odborného zájmu o Hispánskou Ameriku by se snad mohlo toto téma zdát odtažité. Ale hned úvodní věta knihy, citující Gadamerovu formulaci hlavní otázky naší doby, jíž je „koexistence od základu rozdílných kultur a jí odpovídající jazyková různorodost“, vtahuje toto dílo do kontextu západního myšlení. Postupně je stále patrnější, že nemálo autorčiných úvah a analýz je možné přímo aplikovat na středoevropské souvislosti. Hlavně první polovina knihy, věnovaná esejistické tvorbě, by měla být povinnou četbou politiků řešících českou integraci do evropských struktur i intelektuálů zamýšlejících se nad nebezpečím ztráty národní svébytnosti.Hledání identity a potřeba sebevymezení vůči (bývalé) španělské metropoli, vůči ostatním rodícím se státům Jižní a Střední Ameriky i vůči…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
