V pásmu dostřelu

Čtvrt roku hýčkala Severní Korea další z krizí, které tomuto politického troglodytovi a hospodářskému páriovi pomáhají udržovat se v centru pozornosti vyspělých států. Předminulou neděli slavnostně ustoupila. Na závěr šestidenních rozhovorů v Berlíně věnovaných severokorejskému raketovému programu dala Spojeným státům slovo, že Tepodong-2, balistická raketa, která je podle mínění odborníků schopna zasáhnout Aljašku a Havaj, neodstartuje. Východoasijští a američtí politici si oddychli. Prvá zkouška této třicetimetrové střely, schopné nést biologickou, chemickou a jadernou hlavici o váze až 1000 kilogramů, by bezpečnostní situaci v regionu výrazně zhoršila a napětí by mohlo snadno přerůst ve vojenskou konfrontaci. Věc má samozřejmě typický severokorejský háček. Start rakety nebyl v Berlíně odvolán definitivně, ale jen odložen po dobu trvání dalších rozhovorů. Během nich bude Pchjongjang licitovat: Jakou cenu dostane za slib, že přeruší celý svůj raketový program? Proto také v úterý 14. září japonský deník Jomiuri napsal, že kompromisu se v Berlíně dosáhlo pouze za cenu odkladu řešení mnoha důležitých otázek.

Tokio se bojí sněti

Japonsko má dobré důvody k tomu, aby zůstalo ve střehu. Tepodong-2 se ještě nestačil osvědčit, ale jeho předchůdce Tepodong-1 přeletěl loni napříč největší japonský ostrov Honšú a do Pacifiku dopadl až daleko za ním. V dosahu Tepodongu-1 jsou všechna velká japonská města. Kdyby byla střela vyslána na Tokio a vybavena…