Klíč k boji s terorem

S teroristy se nejedná. Teroristům se nikdy neustupuje. Proti teroristům se bojuje, i když to stojí oběti z řad civilistů. Tyto zásady, ověřené hořkými zkušenostmi, se přiznávají všem suverénním státům. Budou přiznány i Rusku? Odpověď, alespoň tak, jak se jeví v médiích posledních týdnů, není zcela jednoznačná.

Moskva v roli Tel Avivu

Rusko čelí poprvé ve své historii nevídané vlně teroru. Stačí stručná rekapitulace: 31. srpen - jeden mrtvý a čtyřicet zraněných po výbuchu na moskevském Manéžním náměstí; 4. září - 64 mrtvých po explozi v dagestánském Bujnaksku; 9. září - 92 mrtvých a přes dvě stě zraněných na moskevském sídlišti Pečatniki; 13. září - přes 30 mrtvých na moskevské Kaširské třídě; 16. září - 17 mrtvých v jihoruském Volgodonsku. Co z toho plyne? Cynik by řekl, že je tu kus historické spravedlnosti: země, která za Brežněva cvičila teroristy, to teď schytává i s úroky. Ve skutečnosti však Rusko (a zvláště Moskva) poznává to, co už dlouho znají obyvatelé Londýna, Tel Avivu a jiných metropolí - teroristický výbuch, motivovaný něčím, co je jejich městu vzdálené. Spor běží v Severním Irsku, ale bomba vybuchne v Londýně, jde o Západní břeh Jordánu, ale autobus exploduje v Tel Avivu… Nyní se tento příměr přesunul hlavně na linii Kavkaz - Moskva. Navíc jsou ve všech zmíněných případech terčem útoků výhradně civilní cíle, takže charakter útoků je zcela očividně teroristický. Proč tedy Moskvě neodkývnout použití těch nejtvrdších prostředků?…