0:00
0:00
13. 9. 19994 minuty

Není četník jako četník

14-mobr-23-petracek2.gif
Autor: Respekt

Kdyby Východního Timoru nebylo, odpůrci letošních náletů na Jugoslávii by si ho museli vymyslet. Tato věta působí odporně a cynicky, ale obsahuje určité jádro pravdy. Již podruhé v posledních šesti měsících jsme svědky vraždění ve velkém i vyhánění a hledá se cesta, jak řádění zastavit. Vést přímou analogii mezi Kosovem a Východním Timorem nelze, je tu příliš mnoho rozdílů, nicméně v obou případech se ukázaly možnosti i limity velmocí a také světového společenství. Co plyne z dění na Východním Timoru v minulém týdnu?

Amerika nezvládne všechno

↓ INZERCE

Nejsnadnější to mají zmínění odpůrci bombardování či obecněji amerického vlivu ve světě. Ti přece mají pravdu při jakékoliv variantě vývoje. Varianta číslo jedna: Američané vyšlou na Timor své vojáky. „Vidíte je, imperialisty, Evropa jim nestačí, a tak se tlačí i jinam; nedokázali prostě vybřednout z ducha studené války,“ řekne klasický antiamerikanista. Varianta číslo dvě: Američané zůstanou stranou, děj se co děj. „Vidíte je, pokrytce, Jugoslávii bombardovali, na Indonésii si netroufnou; nedokázali prostě vybřednout z ducha dvojího metru,“ řekne týž člověk bez mrknutí oka.Je to dost pohodlný přístup. Stačí si odmyslet, že první dvě písmena ze zkratky NATO znamenají North Atlantic, tedy region, kde žijí protinožci Timořanů. Také proto Američané již ve středu oznámili, že své vojáky na Sundy skutečně nepošlou. Tím samozřejmě neříkají, že jim je osud Timořanů lhostejný. Dnes ale prostě nemohou plnit roli…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články