Lermontov s kalašnikovem

Válka v Dagestánu pokračuje, prohlášení politiků si protiřečí a situace na bojišti je nepřehledná. Svádí to ke konstatování, že je až komicky nepřehledná: slyšeli jste už o armádě, která nezasáhla proti nepříteli, protože se její vojáci nemohli dostat na místo bojů? Bohužel to není pasáž vystřižená ze Švejka, ale jeden z důsledků informačního chaosu, který je pro tento konflikt více než příznačný. Jak islámští radikálové, tak ruská strana se snaží využít tuto situaci ve svůj prospěch. Podívejme se, jak se jim to daří.

Čečensko kontra Vietnam

V ruské vojenské terminologii se nedávno objevil nový pojem - informační válka. Těžko ho ztotožnit se stejným výrazem z terminologie anglické, kde vyjadřuje velmi obecný způsob vedení války s rozhodujícím důrazem na získávání, předávání a zpracovávání informací. V ruských poměrech se vztahuje ke způsobu, jakým jsou využívány prostředky masového informování (přesnější výraz zní masová média) proti nepříteli. Jejich síla se naplno projevila v letech 1994–96, během rusko-čečenské války.Média se v té době rozdělila na dva tábory, v nichž se určujícím faktorem stal vztah k ruskému státu. Veřejnoprávní televize ORT a RTR, rozhlas, prezidentský a armádní tisk de facto podporovaly řešení problému silou, byly však doslova převálcovány a znemožněny takzvanými nezávislými médii (která jsou ve vlastnictví významných finančních skupin): televizní stanicí NTV, komerčními rádii, a hlavně tiskem. Pro materiály publikované v…