Třicet případů majora Zemana, seriál premiérovaný v Čs. televizi ve třech vlnách v zimě 1975/76, v roce 1977 a 1980, byl plodem sedmileté práce televizní redakce armády, brannosti a bezpečnosti, sboru poradců z ministerstva vnitra a různorodého okruhu synopsistů, povídkářů a scenáristů. Pokud se někdy někomu podaří vznik seriálu rekonstruovat a vyložit, napíše možná základní práci o vztahu propagandy a populární kultury socialistického Československa. Odhalit by se přitom mohly i ony tušené spory (či tiché napětí) mezi stranickými, „ideovými“ a bezpečnostními, „silovými“ elitami tehdejší společnosti.Ideologický obraz poválečné české historie jako permanentního boje o socialismus reakcí sice v zásadě nevybočoval z rámce normalizační propagandy, něco výjimečného na něm však přece jen bylo - ústřední, vpravdě dějinotvornou úlohu svěřoval bezpečnostnímu aparátu, „příslušníkům“. Takový okresní komunistický tajemník Bohouš Kříž hraje v novele z února 1948 důstojnou roli, avšak tím, kdo v kritickou chvíli o vítězství revoluce rozhodne, je vrchní strážmistr Honza Zeman.Mimochodem, ke jménu Zeman nedospěli autoři seriálu napoprvé a snadno, v počátečních návrzích figuroval jako major X, později se pracovalo se jménem Hurych. Jeho symbolické významy však byly proti Zemanovi zjevně nicotné - Zeman je ten, kdo žije a dýchá se svou zemí, je to možný následovník nejslavnějšího zemana české historické tradice, vojevůdce Žižky, v hluboké etymologii jména se skrývá středověký titul pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu