Pastýřovo potýkání s ďáblem

Skotský básník a spisovatel James Hogg (1770–1835) nebývá obvykle počítán mezi klasiky ostrovní literatury. Z nemalého tvůrčího odkazu tohoto současníka a přítele romantických velikánů George Byrona, Williama Wordsworthe a Waltera Scotta se často zmiňuje jediný román - Vyznání ospravedlněného hříšníka (The Confessions of a Justified Sinner) z roku 1824. V českých příručkách britské literatury se o Hoggovi příliš nepíše. Tím záslužnější je počin nakladatelství Argo, které Vyznání nabízí v českém překladu.

Mezi ovcemi

Hoggovy životní osudy byly pestré a ne vždy odpovídaly ustáleným představám o tom, jaký život má správný literát vést; možná i to mu ubralo na vážnosti v očích některých jeho posuzovatelů. Narodil se v místě zvaném Ettrick Forest (odtud jeho budoucí spisovatelský a novinářský pseudonym „ettrický pastýř“) jako syn zchudlého sedláka. Do školy příliš nechodil a až do svých třiceti let se živil jako pasák ovcí. Při tomto ne právě intelektuálním povolání si dokázal nalézt čas, aby si četbou a samostatným studiem doplňoval vzdělání. Rozhodně nebyl jen tak obyčejným ovčákem, což dosvědčuje i zajímavý detail jeho bibliografie. Po prvotině, knize skotských básní a pastorel (1801), byla Hoggova druhá kniha nebeletristická. Roku 1807 vydal příručku Půrvodce pastýřův. Tato literární kuriozita má zřejmě cosi do sebe, protože ji před rokem znovu vydali v Londýně jako faksimile za podpory dosti neobvyklého sponzora, totiž Britské zvěrolékařské…