Středomoří jako řemen

Když turista dorazí na Maltu, chtě nechtě ho upoutá jedna věc. Nikoliv fakt, že tu vskutku pořád svítí slunce a že tu je spousta malebných zákoutí, jak se mohl dočíst v průvodcích. To se dá od tak vyhlášeného místa čekat. Překvapující je, jak silně se toto souostroví uprostřed Středozemního moře identifikuje s britskou kulturou, a zároveň si zakládá na tom, že je nezávislým státem: až do té míry, že v této bývalé britské kolonii už mnoho let probíhá ostrá politická diskuse o tom, zda vůbec má cenu vstupovat do Evropské unie.

Evropsko-semitská směs

Na promenádách maltských měst je všude plno obchodů britských firem jako Marks and Spencer, Boots nebo BhS a jedna ulice za druhou se podle londýnských vzorů jmenují Strand, Belgravia či Barbican. Diskotéky a bary kopírují známé londýnské názvy jako Hippodrome nebo Empire. Vycházejí tu noviny Malta Times a Malta Independent. Jedna ze dvou hlavních politických stran se jmenuje Labour Party a právní systém je anglosaský. Kluci na hřištích se prohánějí v dresech fotbalových týmů Arsenal či Manchester United, a když mají u nohy míč, tak křičí „Bergkaaaamp“ nebo „Beckhaaaam“. Jezdí se pochopitelně po levé straně - pokud se ovšem řidiči zrovna nesnaží vyhnout dírám na silnici. A o kom si Malťané vyprávějí vtipy? „No, o Irech, samozřejmě,“ říká asi dvacetiletý Vincent z obce Msida při „festě“, tradiční, velice hlučné a poněkud kýčovité pouliční oslavě svátku místního patrona. Probritská orientace má, jak se…