Ruský lev

Dva muži jdou pouští, když tu náhle zjistí, že na obzoru  - očividně v jejich stopách - se objevil lev. Zrychlují a zrychlují, ale vzdálenost mezi nimi a lvem se stále zmenšuje. Po čase se jeden z mužů zastaví, shodí batoh a vytáhne z něj běžecké tretry. „Co blázníš? Myslíš, že takhle mu utečeš?“ ptá se druhý. „Jemu ne, ale tobě jo,“ odpoví majitel rychlých bot.Tento vtip, který měl ilustrovat poměry na Blízkém východě, vyprávěl jednomu českému diplomatovi bývalý izraelský premiér Šimon Peres. Při pohledu na události na severním Kavkaze posledních let i týdnů se nabízí podobný příměr, respektive otázka, je-li tento příměr opravdu na místě. Není totiž zdaleka jasné, zda se všechny tamní národy či etnika opravdu snaží utéci ruskému lvu.

Proti Moskvě a pro ni

Prvoplánový pohled ukazuje asi tolik: Rusové se brání zániku svého impéria za každou cenu, i za cenu brutální války, jakou vedli například v Čečensku a která si vyžádala na osmdesát tisíc obětí. Podobný scénář se prý může naplnit v Dagestánu, kde už od začátku srpna probíhaly boje s islamisty, kteří do země pronikli nejspíše právě z Čečenska. Koneckonců rebelům v Dagestánu velí již legendární Šamil Basajev, jenž proslul jako čečenský vojevůdce a „nejvyšší velitel kavkazského lidu“. Jenže už jeho starší aktivity ukazují na nejednoznačný vztah k Moskvě.Basajev si „udělal jméno“ v roce 1991, kdy z letiště ve městě Miněralnyje vody unesl ruské civilní letadlo do Turecka, aby upozornil na čečenský…