0:00
0:00
Téma30. 8. 199916 minut

Otázka zní: Co vlastně slavit?

Astronaut

Desetiletí od pádu komunismu evokuje nejrůznější bilance: kde jsou a co dělají bývalí komunisté, jak jsme se vyrovnali s minulostí, se zločiny i zločinci totality, s jakým úspěchem se zařazujeme mezi „civilizované země“. Přibližování se Západu lze poměřovat například letošním vstupem Česka, Polska a Maďarska do NATO. Ale jak oslaví postkomunistická Evropa a Asie deset let od začátku ekonomické transformace? Náročná a složitá proměna bývalých plánovaných ekonomik ještě zdaleka neskončila, nicméně otázkou zůstává, zda je vlastně co slavit.Pomineme-li výjimečný osud bývalého východního Německa, zcela kladných příkladů najdeme jen málo. Dnes se hospodářsky daří Maďarsku, Polsku, Slovinsku, které začalo s reformami daleko dříve než ostatní země, a Estonsku. Česko je stále nejbohatší ze všech postkomunistických států, ale teď se nachází v poměrně hluboké strukturální krizi. Její příčina je politická, spočívá v nedotažených a nedokončených reformách, v nefungujícím právním řádu a institucích. Případ Ruska, Ukrajiny a většiny bývalých zemí Sovětského svazu (s výjimkou Gruzie a Kyrgyzstánu) je odstrašující a mnoho inspirace nenajdeme ani v Rumunsku či Bulharsku (bulharské vládě slouží ke cti, že se tři roky po pádu ekonomiky na úplné dno usilovně snaží).Proto také není divu, že k desátému výročí reforem publikují v průběhu letošního roku svá hodnocení mnozí ekonomové. Zajímavý a značně kontroverzní pohled poskytl Joseph Stiglitz, hlavní ekonom a viceprezident Světové banky …

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc