Pár pěšáků čekajících dlouhé minuty na přechodu přes silnici protínající desetikilometrovou zónu mezi Zlínem a Otrokovicemi vypadá hodně podrážděně. Přes zebru se sune nepřetržitý proud aut. Jsme na jediné přístupové cestě, po které se lze dostat do budoucího krajského města ze zbytku Čech a Moravy. Široká asfaltka tu a tam běží mezi vilkami a paneláky. Devadesát procent vozů z nekonečné čoudící šňůry patří místním. Leccos o rozsahu zlínské řidičské vášně návštěvníkovi napoví už impozantní vjezd do města: posledních pět kilometrů „otrokovické“ spojky lemuje šestnáct značkových prodejen aut, čtyři benzinové pumpy a nespočet billboardů nabízejících opět automobily. Za jeden den projede kolem této lákavé nabídky zhruba čtyřicet tisíc aut. Vytíženějšími komunikacemi jsou v Česku pouze pražská magistrála a průjezd Plzní. Katastrofální situace může být temnou předzvěstí stavu české krajiny za pár let.
Kdo se bojí šesti pruhů
„Doprava je prostě problém číslo jedna,“ říká náměstek zlínského primátora František Chvatík. V někdejším Baťově městě inženýři už dvacet let zpracovávají návrhy, jak jej vyřešit. Dvě oficiálně podporované verze, vymyšlené už za komunistů, jdou na ruku motoristům. Jednoznačným favoritem zlínské radnice je plán rozšířit stávající silnici na „rychlostní komunikaci“ se čtyřmi až šesti pruhy a mimoúrovňovými křižovatkami.„Šlo by vlastně o ekologickou stavbu,“ říká šéf odboru dopravy zlínské radnice Pavel Dohnal. Provoz by totiž podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
