„Válka na severním Kavkaze už vypukla“ - hlásaly 4. srpna titulky renomovaného ruského deníku Izvestija. Místo ohromných písmen v záhlaví a bombastické grafické úpravy, jak by bylo obvyklé ještě před pěti lety, se však zpráva schovávala až na samém konci stránky. Editoři se zřejmě zamysleli nad zájmem čtenáře - střílení je přece na severním Kavkaze na denním pořádku a nikoho už příliš nevzrušuje. I epizoda, pro kterou válka „vypukla“, je naprosto standardní. Silně nestandardní je už však reakce ruské vlády: ta poslala do bohem zapomenutých údolí dvě úderné brigády; dokonce lze říci, že toto rozhodnutí vykazuje řadu nepochopitelných rysů.
Bojovníci za čistotu
Podívejme se na celou historii od úplného počátku. Hned poté, co na podzim 1994 padly v Čečensku první výstřely, začala ruská média strašit islámskými radikály v řadách bojovníků čečenského generála Džochara Dudajeva. Odbojný generál sice vyhlásil svatou válku, spíše než fanatickým muslimem byl ale hlavně nacionalistou a víru chápal jako prostředek k nastolení kázně mezi svými vojáky.Pravidla jejich víry byla, velmi zjednodušeně řečeno, dána kavkazskými tradicemi a upravena dle místních, většinou ještě předislámských zvyklostí. Byla známá pod obecným termínem súfismus, přesněji jeho odnož nakšbandíja-chalídija, a zabývala se mystikou a šamanskými rituály, stavěla na menších venkovských komunitách zvaných bratrstva, v jejichž čele mohla být klidně i žena. Súfismus se ale neomezoval jen na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu