Správce Epikurovy zahrady

K českým zvláštnostem patří mimo jiné i fakt, že nejprodávanější značkovou lihovinou na domácím trhu je fernet, temný bylinný nápoj s mimořádně hořkou chutí po chininu, hořci a zeměžluči. I svět zná podobné hořké digestivy, užívají se však zpravidla výhradně k nápravě pokažených žaludků. V Čechách se fernet dostal do módy na přelomu 60. a 70. let a provázel pak národ celou normalizací jako nápoj typicky společenský, v některých vrstvách dokonce kultovní - jeho chuť souzněla s atmosférou doby a svou barvou se radikálně lišil od politicky zdiskreditované vodky. Název Fernety, který si uměnovědec, esejista a básník Josef Kroutvor zvolil pro obsáhlý výbor ze svých beletristických textů, navozuje souvislost s Apollinairovou sbírkou Alkoholy z roku 1913, jež patří k zakladatelským dílům modernismu a u nás se kdysi stala breviářem Nezvalovy generace. Apollinairovské opojení smyslů ovšem v průběhu století zhořklo a potemnělo, avantgardní sny se proměnily v „reálný socialismus“ a Kroutvorovým vrstevníkům se ze všech alkoholů vyjevil jako nejpřiléhavější symbol právě fernet - „hořký neuvěřitelně hořký / neuvěřitelně dobrý“, jak praví motto. Knihu lze v tomto ohledu číst i jako generační manifest těch, kteří po slibných začátcích v 60. letech odmítli na počátku 70. let námluvy režimu a zvolili si cestu outsiderů.

Zpráva o ztraceném času

Svazek velikosti cihly je sestaven z řady cyklů, které Kroutvor většinou průběžně vydával v samizdatových sešitech.…