Sémantické války

Prezident Li Teng-chuej prohlásil v polovině července v rozhovoru pro německý rozhlas, že vztahy mezi Čínskou republikou na Tchaj-wanu a Čínskou lidovou republikou (na pevnině) jsou ve skutečnosti „vztahy mezi dvěma státy“. Jeho výrok, pro necvičené ucho jen banální truismus, vyvolal jako už několikrát předtím bouřlivou odezvu.

Lingvistická džungle

Skutečnost, že prosté konstatování zjevné reality bez hmatatelných bezprostředních implikací může vyvolat tak silné reakce, svědčí o tom, v jaké prekérní lingvistické džungli se ocitly vztahy mezi oběma čínskými „entitami“. „Jeden stát, dva systémy“, „dvě nezávislé politické entity“, „jedna Čína“, „dvě Číny“, „jedna Čína, jeden Tchaj-wan“, „jeden národ, dva státy“ - jakákoliv diskuse na toto téma probíhá na rovině kódových slov s různě pokroucenými významy. Problém sám je přitom navýsost reálný, neskutečná je pouze rétorika, která ho obklopuje.Problém je částečně dědictvím občanské války v Číně (1946–49), částečně studené války. Po roce 1949 existovaly paralelně vedle sebe dva režimy, shodně nárokující vládu nad celou Čínou. Až do začátku 70. let uznávala většina západního světa za „jedinou Čínu“ Tchaj-wan, který také zaujímal místo Číny jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN. To vše se změnilo kolosálním strategickým manévrem Henryho Kissingera, kterým připadlo nejprve místo v Radě bezpečnosti a posléze diplomatické uznání jako zástupce jediné Číny Pekingu. Tchaj-wan se rázem proměnil z „velmoci“ v …