Boskovický Woodstock

Už po sedmé se letos zaplnily moravské Boskovice převážně mladými lidmi z celé republiky. Městečko na čtyři dny ožilo hudbou, divadly, tancem či filmem. Všechno to víření má jediný cíl: upozornit na židovské ghetto, které je světovou raritou a potřebuje opravu. Festival přitáhne k Boskovicím každý rok pozornost médií a do města kvůli němu přijede na čtyři tisíce lidí, místní radnici se to ale zdá málo.

Povedlo se

Příjezd vlakem do Boskovic nepřipomíná, že by se tu někde měl ukrývat architektonický skvost. Když ale člověk prokličkuje lesem paneláků a přes rozkopané náměstí, pak ten poklad najde. Malebná zákoutí židovského města sice občas poničily zásahy moderních stavebníků, nicméně pořád je to estetická idyla. Během festivalu se zdejší křivolaké uličky rozpálily sluncem. Zástupům převážně mladých návštěvníků to však nevadí: přebíhají z akce na akci, od synagogy k hradu a od hradu k muzeu. Jedni míří na výstavu fotek, druzí do provizorního kina na blok dokumentů k desetiletému výročí české demokracie, další do čajovny poslouchat bubínky, na koupaliště nebo do chladných hostinců v okolí. Každý má k dispozici průvodce židovským městem s historií jednotlivých domů, zájemci si mohou v muzeu poslechnout, jak se tu žilo či jak fungovala synagoga, která je díky odhaleným freskám světovým unikátem. Večer vystřídá v letním kině filmy Armageddon a Z pekla štěstí rockový koncert skupin Echt!, Garage, Werk a Václava Koubka. Nápad uspořádat něco pro…