Když v druhé polovině 80. let začala velkorysá rekonstrukce Louvru, zel mezi Tuilerieskými zahradami a místem, kde dnes stojí skleněná pyramida, obrovský kráter, do nějž sjížděly těžké nákladní vozy se stavebním materiálem. Práce se každou chvíli zastavovala, poněvadž rypadla bagrů pravidelně narážela na zapomenuté fragmenty historie sídla francouzských králů. Zpoza zaprášených oken světoznámé obrazárny tak bylo možné pozorovat nánosy dějin, které se opět přihlásily o slovo. Jak ale ukazuje nedávný objev v mateřské školce ležící v pařížské čtvrti Belleville, minulost se může nečekaně vynořit i v zatuchlém sklepě školního zařízení a podat neméně důležité svědectví jako velkolepé základy královského paláce.
16. červenec 1942
Mateřská školka v ulici des Couronnes byla otevřena v roce 1934. Ulice se táhne XX. pařížským obvodem, jednou z nejkosmopolitnějších čtvrtí francouzské metropole, kde nyní žije přes šedesát různých národností a etnik z celého světa. Reputaci pestré lidské mozaiky však mělo Belleville odjakživa. Stačí zalistovat v knize „Život před sebou“. Spisovatel Émile Ajar zde popisuje poválečnou atmosféru tohoto propletence jazyků, náboženství a tradic, v němž se mísili drobní řemeslníci, dělníci a hokynáři s pouličními šlapkami, pasáky a zlodějíčky. Nelze se proto divit, že tato živá a konvencemi nesvázaná čtvrť vždy přitahovala imigranty. Jestliže momentálně převládají Arabové, Asiaté a Afričani, ve 30. letech se tady usazovali lidé ze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
