Touha po poznání patří k největším lidským vášním. Znovu to prokázali naši vědci. Ne snad že by chtěli objevit sedmý světadíl, desátou planetu či perpetuum mobile, rozhodli se udělat něco důležitějšího: změřit kvalitu své práce. Vyžadovalo to opravdu nemalou odvahu. Dosud jsme totiž žili v pohodlném mýtu, který říká, že „Češi patří ke třetině nejvzdělanějších zemí Evropy“ (výrok současného prezidenta Akademie věd), a který vychází i z donedávna hlásaného pravidla, že totiž socialistická věda je lepší než kapitalistická. Změřit skutečné výkony znamenalo hrozbu: co když se místo síly ukáže ve skutečnosti slabost české vědy, případně vyjde najevo i to, že pád tuzemské vzdělanosti v posledních letech pokračuje?Vědci se srovnání dlouho bránili, dnes ale překročili vlastní stín a výsledkem nebyla žádná katastrofa. Pravda, pokud jde o kvalitu vědecké práce, patříme skutečně do evropského suterénu, na druhé straně se ale podařilo prokázat, že za posledních deset let se naši vědci neuvěřitelně zlepšili.
Dvakrát měř a jednou řež
Svět měří kvalitu vědecké práce už celá desetiletí. Všeobecně uznávaným kritériem je počet článků publikovaných v některém z uznávaných periodik; dnes jich Institut pro vědecké informace v americké Filadelfii eviduje zhruba osm tisíc, z toho 24 českých. Ještě více uznávaným kritériem je ale počet citací, které si publikované články ve zmíněných časopisech vyslouží. Je to měřítko zájmu, který články mezi odbornou veřejností…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu