Kyperský prezident Glafkos Kleridis má zjevně rád novoroční předsevzetí. V roce 1997 si předsevzal zajistit budoucnost řecké části rozděleného ostrova rozmístěním ruských protivzdušných raket S-300, obdoby amerického systému Patriot (viz Respekt č. 4/97). Na sklonku roku loňského toto předsevzetí zopakoval, ale v opačném smyslu. Přitom ještě před odjezdem na prosincový vídeňský summit Evropské unie trval na instalaci S-300 na Kypru, jejíž termín zůstával po celé dva roky nejasný a stále se posunoval. Z Kleridisových slov se však dalo vytušit, že pod širokým mezinárodním tlakem váhá, když se zmiňoval o „jistých podmínkách“ a nutnosti konsenzu všech zainteresovaných stran.
Pro EU a USA
Konečné rozhodnutí konečných rozhodnutí padlo 29. prosince po složitých jednáních Kleridise s kontinentálním patronem v Athénách. Řecký premiér Kostas Simitis tam definitivně odmítl vidinu ozbrojeného konfliktu s Tureckem, které jím hrozilo v případě jakéhokoli aktu nepřátelství následujícího po dodávce ruských raket na Kypr. Za napjatého mlčení pak řeckokyperský prezident přeletěl na Kypr, kde změna dohody o S-300 vyvolávala v širokém politickém spektru rozhořčené reakce. Po třech hodinách sporů v Nikósii vystoupil Kleridis s osobním stanoviskem, které bylo přečteno kyperskou televizí: "Dospěl jsem k rozhodnutí nerozmístit rakety na Kypru a souhlasil jsem, že budeme jednat s ruskou vládou o jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
