Před třetí světovou

Reformní ofenziva v Polsku pokračuje. Poté, co prosadila nové správní členění a s tím spojenou zásadní decentralizaci státu, předložila Buzkova pravicová vláda Polákům k Novému roku další dvě velké reformy: důchodového a zdravotního pojištění. Ale ten, kdo by očekával nějakou mimořádnou radost „reformátorů“ v Polsku, by se zmýlil. Právě naopak, spíše se množí pochybovačné hlasy, jak to před pár dny formuloval pravicový deník Zycie: „Podaří se tak velkou dávku změn spolknout bez udávení?“ Dodejme, že otázka má svůj důvod. Ještě ani neskončila stávka horníků namířená proti novým předpisům regulujícím odchod do důchodu, a svých práv a privilegií se bez okolků začala domáhat další profesní skupina - lékaři.

Sladký život důchodce

Podle průzkumů veřejného mínění si na stav zdravotnictví stěžuje přes 80 % Poláků. Nespokojenost vyvolávají dlouhé fronty před ordinacemi, mnohaměsíční čekací lhůty na příjem do nemocnice, arogantní lékaři. Nespokojená je také většina lékařů, a to zase kvůli výši platů, přetíženosti administrativními úkony a konečně kvůli nedostatečnému vybavení pracovišť moderní technikou. Celkový obraz doplňuje téměř všeobecná korupce (formou „obálky“), zvláště v nemocnicích.Z hlediska průměrného Poláka vypadá mnohem lépe situace s důchody. Měřeno jak paritou kupní síly, tak i poměrem k průměrné mzdě se v Polsku vyplácejí rozhodně nejvyšší důchody v celé postkomunistické Evropě (pro srovnání: jestliže loni činil průměrný český důchod kolem…