Nic společného

Petr Uhl si určitě dobře uvědomuje, proč a jak moc skandální je přítomnost obřího prasečince na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Vládnímu zmocněnci pro lidská práva lze také bez pochybností věřit, že podle svého nejlepšího svědomí dělá maximum, aby ohyzdná velkovýrobna masa z místa romského utrpení zmizela. Přesto je jeho plán, jak se s celou věcí vypořádat, špatný a ministři Zemanovy vlády by měli nápad na vyhlášení mezinárodní sbírky odmítnout. To ale mohou udělat v jediném případě: pokud vzápětí rozhodnou o zbourání výkrmny a o náhradě jejím dnešním majitelům ze státního rozpočtu.

S námi do Osvětimi

Na tuto operaci, jejíž náklady jsou odhadovány zhruba na čtvrt miliardy, prý stát nemá peníze. Takový argument můžeme ovšem klidně ignorovat. Chtějí-li ministři letos hospodařit se schodkem jedenatřiceti miliard, pak je náhlá starost o kapsu daňového poplatníka v případě dvou set padesáti milionů jen průhlednou kamufláží nechuti.Uhl svůj návrh opřel o tezi, že český stát neměl s lágrem nic společného, neboť ten padá na vrub zaniklého státního útvaru zvaného třetí říše. Proto není třeba, aby teď Česká republika zaujímala k jeho existenci nějaký postoj či se snad za ni dokonce omlouvala a sypala si popel na hlavu. Na druhé straně ale Uhl uznává, že letský tábor přece jen byl součástí vražedné mašinerie holocaustu a že není správné takové místo hyzdit nedůstojnou symbolikou prasečince. Zvířecí koncentrák by tudíž měl…